Kost je definována jako tvrdá mineralizovaná struktura sloužící k opoře těla a ochraně vnitřních orgánů. Jejími základními kameny je vápník a celá řada minerálních látek (hořčík, fosfor, zinek, draslík). K jejich vývoji dochází osifikací vaziva nebo chrupavek a za její růst do šířky vděčíme okostici. Růst do délky zajišťuje epifýzodiafyzární ploténka, jejíž funkce je však omezena jen do jistého stádia vývoje. Uvnitř kosti dochází k neustálému procesu tvorby a odbourávání hmoty, přičemž do třiceti let náš organismus dokáže novou tvořit rychleji, než zaniká. Poté se již schopnost obnovy snižuje a ve vyšším věku zpravidla dochází k jejímu úbytku. Právě z tohoto důvodu si je nutné dostatečným přísunem stavebních látek a pohybu vybudovat adekvátní rezervu kostní hmoty.
Osteoporóza je přirozenou součástí stárnutí a v jisté míře postihuje každého z nás. Problém však nastává ve chvíli, kdy toto řídnutí kostí z nějakého důvodu postupuje příliš rychle. Na vině je celá řada faktorů, z nichž některé nezměníme, ale poměrně dost můžeme ovlivnit svým životním stylem. Riziko osteoporózy zvyšuje kouření, konzumace alkoholu a i nadměrné pití černé kávy či nápojů typu koly, jenž negativně působí na metabolismus vápníku. Dostatek pohybu zpevňuje tuhost kostní hmoty a hlavně podporuje její novou tvorbu. Důvodem řídnutí kostí může být i nedostatečný příjem vápníku a vitamínu D. Trpí-li tělo jeho nedostatkem, začne ho odčerpávat z kostí. Vitamín D hraje důležitou roli při absorpci vápníků a fosforu ze střeva, dále zlepšuje mineralizaci kostí a snižuje jejich resorpci. Úbytek kostní hmoty značně urychlují i některá onemocnění (onemocnění jater a střev, poruchy štítné žlázy, chronická zánětlivá onemocnění, cukrovka, epilepsie atd). U některých chorob je však osteoporóza podmíněna až její léčbou. Nejvýraznější příčinou z těchto neovlivnitelných faktorů jsou hormonální změny. Jejich důsledkem je osteoporóza 3x častější u žen, u nichž po menopauze dochází k poklesu estrogenu, který napomáhá udržovat vápník v kostech.
Počáteční příznaky osteoporózy jsou obvykle velice nespecifické a nikoho nenapadne je spojovat s touto nemocí. Obvykle se objevují bolesti zad, jenž jsou důsledkem sesedávání jednotlivých obratlů. To vede ke snížení tělesné výšky a zakulacování zad. Po několika letech řídnutí kostí jsou typickým příznakem častější zlomeniny, k nimž stačí jen minimální síla. Nejčastěji dochází ke zlomeninám krčku stehenní kosti, zápěstí a páteřních obratlů. Tyto časté zlomeniny sebou nesou i zvýšené riziko propuknutí komplikací. Obratle mohou narušit míšní nervy a způsobit omezení pohybu, zlomeniny zápěstních kůstek funkci rukou, Nejzávaznější jsou zlomeniny krčku stehenní kosti, které starší lidi ohrožují i na životě. Sice se dnes již naprostá většina těchto zlomenin léčí operativně, čímž se citelně urychlila rehabilitace, přesto je stále riziko invalidity poměrně vysoké. Dlouhodobé upoutání na lůžko se poté odráží na celkovém zdravotním stavu a u již zmíněných starších lidí stačí poté pouhý zápal plic k ohrožení jejich života.