I přes zřetelný postup ve vývoji přípravků určených k léčbě revmatoidní artritidy se stále jedná o nevyléčitelnou chorobu. Cílem léčby je mírnit příznaky onemocnění a minimalizovat jeho progres. Léčba je u každého pacienta volena individuálně podle stádia a průběhu. Základem léčby je farmakoterapie, rehabilitace a fyzikální léčba zastává spíše podpůrnou úlohu.
I když bolest nutí spíše k omezování pohybu, je to to nejhorší, co může člověk udělat. Pohyb kloubu má vliv na vyživování chrupavky a zabraňuje stáhnutí jeho pouzdra, což by vedlo k znehybnění. Nedostatečný pohyb se podepisuje i na svalech a šlachách. Jejich zkracování poté vede k zvýšené zátěži kloubů. Pravidla pro správnou rehabilitaci jsou značně podobná jako u výskytu artrózy. Fyzioterapeut na základě vašeho aktuálního zdravotního stavu sestaví vhodné cviky, jejichž cílem bude udržení dostatečné hybnosti kloubů a svalové hmoty. Cviky jsou povětšinou rozvrženy na ráno a večer, přičemž bývá před cvičením doporučeno klouby nejprve nahřát např. koupelí. V sestavě jsou zahrnuty cviky zaměřené na procvičení kloubu a silové cvičení. Krom cviků jsou doporučovány i sportovní aktivity na zlepšení kondičky. Zvláště vhodné jsou procházky, jízda na kole či plavání.
Farmakologickou léčbu můžeme rozdělit na tři skupiny. První tvoří nesteroidní antirevmatika, jenž zastávají spíše podpůrnou úlohu. Jejich užívání dokáže dočasně odpomoci od bolestí a mají vliv na potlačení zánětu. Avšak nikterak nezasahují do průběhu onemocnění. Při dlouhodobém užívání mohou zapříčinit ztrátu obranyschopnosti sliznice, což zvyšuje riziko jejího poškození agresivními žaludečními šťávami a následného vzniku žaludečního a dvanáctníkového vředu. Při náhlém zhoršení příznaků či v počátcích léčby jsou využívány kortikoidy. Ty jsou krátkodobě velice účinné, neboť dokáží tlumit reakci imunitního systému, čímž ovlivní i zánětliví proces. Taktéž však nikterak neovlivňují samotnou artritidu a kvůli vedlejším účinkům je není možné ve velkých dávkách brát dlouhodobě. Jejich cílem je zpravidla potlačit chorobu, než začnou účinkovat léky skupiny DMARD. Léky modifikující nemoc zasahují přímo do procesu vzniku autoimunitní reakce, čímž citelně zpomalují postup artritidy. Do této skupina patří i tzv. biologická léčba. Pro ni jsou používány látky vyrobené genetickým inženýrstvím a jejich složení je velice podobné přirozeným látkám organismu. Biologická léčba dosahuje nejlepších výsledků, ale kvůli vysoké ceně je v České republice využívána jen ve výjimečných případech.
Poslední volbou při léčbě artritidy je přistoupení k chirurgickému řešení. U pacientů, kteří nereagují na léčbu farmaceutiky, bývá rozhodnuto o odstranění výstelky kloubu v rámci prevence, aby se zabránilo jeho poškození. Druhou skupinu tvoří jedinci s výrazným pohybovým hendikepem, u nichž může být rozhodnuto o provedení plastiky vazů a kloubního pouzdra či se rovnou uvažuje o nahrazení zničeného kloubu endoprotézou.